|
|
Měření záření gama
Lázna, Tomáš ; Jílek, Tomáš (oponent) ; Žalud, Luděk (vedoucí práce)
Práce se věnuje detekci ionizujícího záření, zvláště záření gama. V obecné části seznamuje čtenáře s problematikou a rozebírá nejpoužívanější typy detektorů – plynové, scintilační a polovodičové. V praktické části ověřuje vlastnosti snímače HDS-100GN se zaměřením na jeho schopnost dynamického měření. K realizaci experimentu byl využit robot Orpheus-X3 vybavený přesným RTK-GNSS přijímačem. V rámci vyhodnocení měření je řešen přepočet zeměpisných souřadnic na vzdálenost, stanovení latence, přepočet měřené veličiny na dávkový příkon a srovnání s teoretickými předpoklady. Zabývá se také tvorbou plošné radiační mapy. Součástí práce je i rozbor možností směrově citlivé detekce záření gama.
|
|
|
Kompozitní materiály se zvýšeným koeficientem lineárního zeslabení ionizujícího záření
Novotný, Kamil ; Petruš, Josef (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Ionizující záření nachází mnoho uplatnění v oblastech zdravotnictví, potravinářství, jaderné energetiky a dalších, ale ve větších dávkách představuje velké nebezpečí pro lidské zdraví. V této práci byly připraveny kompozitní materiály se zvýšenou schopností absorpce ionizujícího gama záření. Nenasycená polyesterová pryskyřice byla vyztužená anorganickými plnivy obsahujícími mimo jiné bismut nebo baryum. Morfologie vzorků byla prozkoumána elektronovou rastrovací mikroskopií. Teoretické hodnoty hmotnostních koeficientů zeslabení kompozitů byly vypočteny programem XCOM pro energie fotonů 662 keV a 1253 keV. Experimentálně bylo měřeno zeslabení intenzity gama záření zdrojů 137Cs a 60Co. Z experimentálních dat byly stanoveny lineární koeficienty zeslabení a polotloušťky připravených materiálů. Přídavkem plniv byly zlepšeny stínící vlastnosti matrice. Nejvyšších hodnot hmotnostních a lineárních koeficientů dosáhl kompozit s obsahem oxidu bismutitého. Byla zjištěna dobrá shoda experimentálních a teoretických výsledků. Navíc bylo posouzeno, jakým způsobem ovlivnil přídavek plniv rázovou houževnatost.
|
|
|
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Mojzeš, Andrej (oponent) ; Gnojek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
|
|
|
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
|
|
|
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
|
|
|
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Mojzeš, Andrej (oponent) ; Gnojek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
|
|
|
Analýza dávek zaměstnanců MAPE Mydlovary
RŮŽIČKOVÁ, Eliška
Přibližně 20 km od Českých Budějovic proběhla v minulém století výstavba chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary, kde se během provozu v podniku vystřídalo přibližně 1 100 zaměstnanců. Lze předpokládat, že při zpracování uranových rud a následném ukládání odpadů do přilehlých odkališť docházelo k působení radionuklidů na zaměstnance podniku. Byli ozařováni celkem třemi složkami záření, mezi které patřilo záření gama, krátkodobé produkty přeměny radonu a dlouhodobé radionuklidy uran radiové řady emitující záření alfa. Proto se tato bakalářská práce zabývá analýzou a zhodnocením podílu jednotlivých složek záření na celkové dávce bývalých zaměstnanců MAPE Mydlovary. K zodpovězení výzkumné otázky byla provedena analýza dozimetrických listů bývalých zaměstnanců MAPE Mydlovary, u kterých se na ozáření podílely všechny tři složky záření. Zjištěné průměrné roční dávky všech třech typů záření a celkové efektivní dávky byly zpracovány do grafů, vyhodnoceny a následně porovnány s platnou legislativou. Na základě vyhodnocení získaných dat lze konstatovat, že se na radiačních dávkách bývalých zaměstnanců MAPE Mydlovary nejvíce podílely dlouhodobé radionuklidy uran radiové řady emitující záření alfa a to ze 49 %. Inhalace krátkodobých dceřiných produktů radonu tvořila podíl z 29 % a externí záření gama pouze z 22 %. Limity pro radiační pracovníky 20 mSv/rok pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a z úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření překročilo dle naší současné legislativy 8 bývalých zaměstnanců. Je třeba konstatovat, že podle české legislativy v letech 1960 a 1970 nebyly překročeny dávkové limity, jelikož limit pro radiační pracovníky vystavující se záření gama a inhalující krátkodobé produkty přeměny radonu byl nastaven na 50 mSv/rok. Pro dlouhodobé radionuklidy uran radiové řady emitující záření alfa nebyly v té době nastaveny žádné limity.
|
|
|
Měření záření gama
Lázna, Tomáš ; Jílek, Tomáš (oponent) ; Žalud, Luděk (vedoucí práce)
Práce se věnuje detekci ionizujícího záření, zvláště záření gama. V obecné části seznamuje čtenáře s problematikou a rozebírá nejpoužívanější typy detektorů – plynové, scintilační a polovodičové. V praktické části ověřuje vlastnosti snímače HDS-100GN se zaměřením na jeho schopnost dynamického měření. K realizaci experimentu byl využit robot Orpheus-X3 vybavený přesným RTK-GNSS přijímačem. V rámci vyhodnocení měření je řešen přepočet zeměpisných souřadnic na vzdálenost, stanovení latence, přepočet měřené veličiny na dávkový příkon a srovnání s teoretickými předpoklady. Zabývá se také tvorbou plošné radiační mapy. Součástí práce je i rozbor možností směrově citlivé detekce záření gama.
|
|
|
Stanovení objemové aktivity nuklidů záření gama ve vzorcích životního prostředí a posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín na výslednou aktivitu
DAVIDOVÁ, Lenka
K posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín byly shromážděny údaje z různých vzorků životního prostředí z let 1995 až 2005. Tyto vzorky byly odebírány a měřeny v souladu s Programem monitorování okolí vyžadovaným vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb. Vzorky byly voleny s ohledem na to, aby pokryly celou oblast monitorování životního prostředí, aby byly zastoupeny voda, země, vzduch i poživatiny, a zároveň s přihlédnutím k dostatečnému množství dat potřebných ke statistickému zpracování a posouzení vlivu na životní prostředí. Časové rozmezí rovněž umožnilo zpracovat potřebný počet hodnot, ať už před spuštěním elektrárny, tak také po spuštění (data byla shromažďována v průběhu roku 2006, ten tudíž nemohl být zařazen do zpracování). Jako první rok, kdy byl uvažován možný vliv provozu JE Temelín na životní prostředí ,byl zvolen rok 2002, ve kterém byl oficiálně zahájen provoz prvního výrobního bloku. Pro posouzení vlivu na životní prostředí byly zvoleny následující složky životního prostředí či zemědělské produkty, které byly monitorovány Laboratoří radiační kontroly okolí JE Temelín: {$\bullet$} povrchové vody z lokality Hladná {$\bullet$} týdenní vzorky aerosolů (spojený vzorek) {$\bullet$} říčních sedimentů z lokality Hladná {$\bullet$} neobdělávané půdy z lokality Litoradlice (2 různé vrstvy půdy) {$\bullet$} vzorky mléka ze zemědělského družstva v zóně havarijního plánování JE Temelín U těchto složek byly posuzovány gamaspektrometricky měřitelné 137Cs. U souborů dat byla nejdříve provedena popisná statistika, která poskytuje základní informace o příslušném znaku souboru. Poté byl proveden test normality rozdělení jako předpoklad pro výběr statistického testu. U souborů, které vykazovaly normální rozdělení (vzorky neobdělávaných půd a sedimentů), byl ke statistickému zpracování zvolen parametrický dvouvýběrový Studentův t-test o shodě středních hodnot s rovností rozptylů. Tomu ale musel předcházet F-test, dvouvýběrový test shodnosti rozptylů. U obou těchto testů byla přijata nulová hypotéza, že rozdíly rozptylů i středních hodnot dvou nezávislých výběrů jsou statisticky nevýznamné na příslušné hladině významnosti. Vzhledem k velmi malému počtu dat (11), však mají testy velmi malou vypovídací hodnotu a musíme se spolehnout na příslušný krabicový graf. Ten neukazuje žádné navýšení hodnot po spuštění elektrárny. U souborů dat, u kterých nebylo možno potvrdit, že rozdělení hodnot souboru je normální (vzorky aerosolů, povrchových vod a mléka), bylo ke zpracování nutno zvolit neparametrický Mann {--} Whitneyův test. Ten prokázal, na příslušné hladině významnosti {$\alpha$}, že soubory před i po spuštění se statisticky neliší, což bylo zřejmé i z příslušného krabicového grafu. Cílem práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézy, že soubory naměřených hodnot před a po spuštění se statisticky neliší a Jaderná elektrárna Temelín nemá významný vliv na životní prostředí. Z výsledků vyplývá, že došlo k potvrzení obou hypotéz.
|
host ::
RSS.